Jiří Hájek: Cestovní ruch se do vás zakousne a už nepustí - Tiskové centrum | Kovotour.cz

Kovotour plus

Jiří Hájek: Cestovní ruch se do vás zakousne a už nepustí

Události ve světě a digitalizace otočily jeho byznys naruby. Jiří Hájek to však bere jako výzvu. Je srdcař, a proto dál hledá nové možnosti, jak lidem nabídnout dovolenou, na niž budou vzpomínat. Jeho firma Kovotour plus je totiž jedna z největších cestovek v Česku.

 

 

Kam nás pošlete na dovolenou v příštích letech?

 

Kdybych věděl, jak se situace ve světě vyvine, tak vám to neřeknu, protože taková informace by ze mě udělala miliardáře. Španělsko nebylo před pěti lety moderní, dnes je přeplněné. Objevíte Sicílii a začne migrační vlna. Léta už nejsme ta cestovka, co jezdí autokarem na Jadran. Konkrétně budeme nově létat na Krk, trendem je Bulharsko. Úžasná je jižní Albánie, o níž ale říkám, že to je kráska se špatnou pověstí a bude ještě trvat, než se to změní. Každý rok chceme otevřít dvě nové destinace. Z roku na rok se vše mění, svět i klienti. Ale věřím, že selský rozum zvítězí, jsem optimista.

 

A jaká pro vás byla letošní turistická sezona?

 

Letošní letní sezona byla dobrá. Celý letošní rok je vynikající a s obraty 400 až 500 milionů korun bude ziskový. Česká národní banka totiž konečně změnila kurzovou politiku, která nás ničila, protože nejsme exportéři. Ale protože naše práce nikdy nekončí, už teď máme v tiskárně katalogy na příští rok a prodáváme zájezdy na léto 2018. V cestovce je totiž potřeba věci chystat dva roky předem. Hledat destinace, vyjednávat, nasmlouvat kapacity, vymyslet produkt i marketing. Když se ve světě něco stane, začínáte nanovo. Je to adrenalin. Ale když vás cestovní ruch chytne, už vás nepustí, stejně jako mě.

Proč vás chytl právě cestovní ruch?

Vyšel jsem z obyčejných poměrů a za socialismu jsem se deset let živil rukama v Kovu – odtud název firmy. Přitom jsem snil o cestování, ale nešlo to. Poprvé u moře jsem byl až ve 32 letech. Ve svém dalším zaměstnání jsem vozil děti na tábory a to mě moc bavilo. Podnikání v cestovním ruchu logicky navázalo. A proto jsou dnes našimi klienty i děti, které vozíme na ozdravné pobyty. Ale také rodiny s dětmi a senioři – i když to slovo používám nerad. A jsme přitom jediná cestovka v desítce těch největších, která má stále českého majitele. Doufám, že tuhle vlajku udržíme dál, vizí máme dost.

 


Co považujete za důležité okamžiky v rozvoji firmy?

 

Před 25 lety jsme začínali od nuly a raketově rostli. Překonali jsme také dvě těžká období, náročná i pro mě osobně. Všechno podstatné se dozvíte, když se podíváte na naše katalogy. Každý má svůj vlastní důležitý příběh. Přesně vím, co předcházelo každé nové destinaci, každé fotce, kterou jsme nafotili, jak náročná za vším byla práce a co firmě přinesla. Mohl bych o tom vyprávět hodiny. Jsem srdcař, neumím podnikat jen trošku. Jenže tištěné katalogy možná brzy zmizí. Technologie otočily cestovní ruch vzhůru nohama.

 

Jak na technologický vývoj reagujete?

 

Jdeme s ním i nejdeme. Máme internetové portály, například Pinktour, Chorvatsko plus i letenkový portál, protože si chceme ukousnout z každého krajíce. K tomu ale dál budujeme naši tradiční cestovní kancelář Kovotour plus, kde dáváme klientovi o dovolené to, co nemůže dostat on-line – tedy výlety a program. Taková je třeba naše Šlágr dovolená. Když při ní vidím, jak lidé tančí na lodi, kde se střídá deset kapel a je tam výborné jídlo, říkám si, že to se na Booking.com pořídit nedá. Neustále hledáme cesty, co dál klientům nabídnout. Koupili jsme fyzioterapeutickou kliniku, máme hotel Čeladenka v Beskydech a další plány pro rozvoj regionu. I v Ostravě, kde sídlíme, se mi líbí, jsem patriot.

 

Jakou roli v rozvoji vašeho podnikání hraje dlouholetá spolupráce s bankou?

 

ČSOB je naší bankou od samého začátku. Dnes to zní směšně, ale tehdy si mě získala tím, že zatímco z jiných bank šla platba do zahraničí měsíc, u ní to trvalo 14 dní. Když jsme chtěli růst a potřebovali úvěry, banka nám vyšla maximálně vstříc. Řešíme bankovní garance, kontokorenty, nákup měn… Jsem rád, když se v podnikání hledá cesta, jak věci zjednodušit, a to naše banka dělá.

 

Co je na byznyse v cestovním ruchu obtížné?

 

Do podnikání v cestovním ruchu vstupuje mnoho vnějších vlivů. Musíme sledovat mezinárodní situaci a předvídat. Nemůžeme naplňovat svůj cíl jen podle sebe. Sám ve firmě už spíš ukazuji směr, jsem krizový manažer. A nejsem na to sám, máme sto zaměstnanců a v létě tisíc externistů.

 

Na co se díváte u lidí, které přijímáte?

 

Zajímají mě chytří lidé, od kterých se můžu učit, loajální, s chutí do práce. I u zaměstnanců chci vědět, jací jsou to lidé. Někdo třeba na první pohled není špičkový manažer, ale je dobrý člověk. A to je víc, než když je excelentní manažer, pro kterého je práce u nás jen odrazovým můstkem jinam. Na pohovor lidé chodí s naučeným příběhem, ale když jsou ve firmě pět dnů, poznáte, jací skutečně jsou. Když o někom chci vědět víc, vezmu ho na služební cestu a za jeden večer vím všechno.

 

kovotour-clanek-2

 

Kdo je podle vás dobrý manažer?

 

Manažer musí být pružný a předvídavý – když jsme začali jezdit do Chorvatska, byla to nebezpečná destinace, dnes je nejbezpečnější. Dřív jsem se méně bál rizik, v tom jsem se změnil. Já mám předky i v Černé Hoře, kde jsme za dvacet let, co tam vozíme turisty, udělali spoustu práce a teď tam chystáme dvě významné investice. Líbí se mi životní energie, kterou lidé na Balkáně mají, a snažím se ji se svými lidmi přenést i do podnikání. Černohorci říkají, že Češi jsou chladní – a já prý tak napůl.

 

Směrujete do firmy i své děti?

 

Dcera ve firmě deset let pracovala jako delegátka, což je práce extrémně náročná na čas. I já jsem se téměř uštval, dřel jsem jako kůň a odneslo to zdraví. Musel jsem změnit životní styl. Mému synovi jsou čtyři roky, druhé dceři osm. Takže mám před sebou ještě tak dvacet let. Nevím, jak se rozhodnou. Už nyní však mám ve firmě lidi, kteří jsou schopni ji vést od druhého dne.

 

A kde relaxujete vy?

 

V Beskydech, v přírodě. Když jsem byl mladý, nevěděl jsem, že existuje tráva, stromy, že mají listy nějakou barvu. Dnes chodím a pozoruji krajinu, v přírodě se nabíjím energií. Pomáhá mi také pozitivní myšlení. I to, co vypadá jako zlé, je ve skutečnosti dobré. O čem by život byl, kdyby bylo všechno snadné?

Vyhledávání