Historie - Chorvatsko

Jako mnoho dalších zemí v západní Evropě, vzniklo také Chorvatsko v oblasti, která v minulosti přináležela k Římské říši. V proudu obrovské evropské migrace,hlavně po pádu Římské říše, se chorvatské kmeny usadily právě v této oblasti. Chorvaté vytvořili své vlastní knížectví již v sedmém století a nezávislý stát již ve století devátém. Od okamžiku konverze ke křesťanství, která byla ukončena v devátém století,se Chorvatsko stalo součástí západního křesťanstva a regulérní součást západní Evropy. Během historie byli chorvatští vládci nahrazeni novým politickým uspořádáním. V 11.století Chorvaté vstoupili do unie s maďarským králem,která trvala celých osm století. Jako důsledek maďarské politiky se na počátku 15.století Chorvatsko dostalo pod nadvládu Benátek a v 16.století společně s Maďarskem do Habsburské říše. Ekonomický a kulturní rozvoj byl podřízen obraně Rakousko-Uherských hranic před vpádem Turků.Za cenu ztráty velké části centrálního území,se Chorvatsku vskutku podařilo zastavit století dlouhou expanzi Otomanského císařství.

Během století se Chorvatsko účastnilo všech důležitých evropských hnutí a proudů. Například v 19.století zde probíhalo obrozenecké hnutí,které hrálo důležitou úlohu v uvědomování si chorvatského povědomí.Po pádu Habsburské monarchie byli Chorvaté odsouzeni žít 70.let bez vlastní země,bez práva nést svědectví o své vlastní identitě.Byli silou donuceni žít v umělém státě-nejdříve ve společném státě Slovinců,Chorvatů a Srbů a poté v Jugoslávském království,které zaniklo po druhé světové válce. Chorvatsku začala nová éra po roce 1945,jako jedna ze šesti socialistických zemí komunistické Jugoslávie.Po padesáti letech nadvlády komunismu Chorvaté,jako skoro všechny země východního bloku,vyměnily totalitu za demokratický systém.V roce 1992 bylo Chorvatsko uznáno jako nezávislý a suverénní evropský stát.Tím se otevřela nová kapitola Chorvatské historie.

Historie Chorvatska v datech

• kolem r. 100 př. Kr. římská expanze do oblasti, postupné ovládnutí celého přímoří, zatlačení Ilyrů do vnitrozemí
• 6. století - začátek osidlování přímoří a vnitrozemí slovanským kmenem Chorvatů
• 9. stol. boje s Byzancí, která ovládala část přímoří
• 9. stol. boje s franskou říší
• r. 852 v listině knížete Trpimira poprvé oficiálně použito názvu Chorvatsko
• r. 924 kníže Tomislav korunován prvním chorvatským králem, sjednocení dalmatského a panonského Chorvatska (Benátčané museli odvádět tribut)
• 11. stol. za krále Krešimira IV. (král Chorvatů a Dalmatinců) vrchol moci chorvatského středověkého státu
• 13. — 15. stol. Benátčané se postupně zmocnili většiny území východního Jadranu
• konec 14. stol. na území Chorvatska začali ojediněle pronikat Turci (od bitvy na Kosově poli r. 1389, kdy se Turecká říše stala bezprostředním sousedem Uher, rostla aktuálnost tureckého nebezpečí)
• 15. stol. Benátčané ovládli celé přímoří s výjimkou území od Rijeky na jih k Senju, což znamenalo vytěsnění Chorvatska z námořního obchodu, a tím i trvalou stagnaci jeho dalšího rozvoje
• r. 1463 Turci dobyli Bosnu, s drtivou silou útočili proti Chorvatsku a pronikali na chorvatská území
• r. 1493 osudová bitva Chorvatů s Turky na Krbavském poli, zahynula většina chorvatské šlechty, ožebračení obyvatelstva a odvedení do otroctví, obležení Bělehradu Turky, jejich proniknutí až do Korutan
• r. 1499 — 1513 dobytí Bělehradu Turky, postupné pronikání do Dalmácie a její pustošení
• r. 1526 těžká porážka křesťanských vojsk u Moháče; chorvatské území se stalo jedním velikým bojištěm, kde Chorvati bojovali na život a na smrt o samu národní existenci
• r. 1593 významná bitva u Sisku, kde Chorvaté poprvé odrazili turecký útok a přešli do vítězného protiútoku
• r. 1683 — 1790 po porážce Turků u Vídně vítězný postup Rakouska proti Turecku, postupně osvobozeno mimo jiné i celé Chorvatsko, většina přímoří ale byla a zůstala v rukou Benátek
• od r. 1790 do r. 1918 stále sílící maďarizační úsilí uherské šlechty ve veřejném životě,
• r. 1798 Napoleon zrušil Benátskou republiku
• r. 1805 — 1809 Napoleon vytvořil z Dalmácie, Istrie, části chorvatského vnitrozemí a Slovinska
• 19. stol. národní uvědomování a obrozování Chorvatů proti maďarizaci v tzv. ilyrismu , tj. hnutí národně uvědomělých složek chorvatského národa.
• r. 1848 za revoluce bán Jelačić ubránil Chorvatsko proti pokusům uherských povstalců o obsazení a úplné podmanění země; zrušeno poddanství
• 19. stol. po rakousko-uherském vyrovnání, kdy Chorvatsko připadlo Zalitavsku (uherské části mocnářství) a Dalmácie Předlitavsku (rakouské části mocnářství), mohutní chorvatské úsilí za sjednocení, proti tvrdé uherské nadvládě a vykořisťování Chorvatska ve všech oblastech života
• r. 1918 Chorvati přistoupili k jednotnému jihoslovanskému státu — Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Kraljevina Srba, Hrvata i Slovenaca), později přejmenovanému na Království Jugoslávie (Kraljevina Jugoslavija); značná část dalmatského území připadla Itálii
• r. 1918 — 1941 srbská hegemonie v novém státě, porušování etnických a občanských práv ostatních národů Jugoslávie srbským vedením, s tím růst antagonismu mezi jihoslovanskými národy
• r. 1941 kapitulace Jugoslávie, její obsazení Němci a Italy. Jugoslávie rozdělena do 9 celků, z nichž největší byl tzv. Nezávislý stát Chorvatsko (Nezavisna držaava Hrvatska),
• r. 1941 vznik jugoslávského partyzánského hnutí v čele s Chorvatem Josipem Brozem-Tito, které poté postupně dobylo celé území obsazené Jugoslávie
• r. 1945 vyhlášena Federativní lidová republika Jugoslávie (Federativna narodna republika Jugoslavija), jejíž součástí byla i svazová republika Chorvatsko
• r. 1971 vznik nacionálně-liberálního hnutí v Chorvatsku
• r. 1989 vznik nekomunistických politických stran
• r. 1990 první volby v Chorvatsku za účasti více politických stran
• 22. 12. 1990 první ústava, počátek separatistického hnutí chorvatských Srbů
• 25. 6. 1991 Chorvatsko vyhlásilo úplnou nezávislost a suverenitu, vypuknutí ozbrojeného konfliktu mezi tzv. krajinskými Srby, podporovanými bývalou Jugoslávskou lidovou armádou a Chorvaty
• 19. 12. 1991 ve válečném střetnutí obsadili Srbové více než 1/3 chorvatského území a vyhlásili Republiku Srbská Krajina
• r. 1992 mezinárodní uznání samostatnosti Chorvatska (nejvíce se přimlouvalo Německo)
• r. 1995 vojenská likvidace Republiky Srbská Krajina v operaci Bouře (Oluja), vyhnání Srbů
• r. 1998 získání chorvatské svrchovanosti nad celým územím Chorvatské republiky

Vznik jména Chorvatsko

Stopy jména Chorvatsko dokazují, že malá část Chorvatů byla smíšena s jinými slovanskými kmeny-Slovinci, Slováky,Lužickými Srby,Makedonci a dokonce s Řeky. Existuje několik teorií o původu a významu jména Chorvat(Hrvat). Jedna tvrdí, že Konstantin Porphyrogeitus odvodil jméno z Řečtiny-podle obyvatel ostrova Krk(Curetej,Curibantes). Dále podle teorie odvozené z Chorvatského "hrvati sa"-zápasit. Existuje několik dalších teorií a směrů, které je možno nastudovat v odborné literatuře.



Kulturně historické památky Chorvatska

Chorvatsko má památky světového významu. Mnohé z nich jsou pod ochranou UNESCA a z jeho prostředků byly financovány opravy objektů, které byly poškozeny při posledním válečném konfliktu.

• Dubrovník město ze 13. století, nejlépe zachovalé renesanční stavby
• Antická aréna v Pule
• Předrománský kostel sv. Donata v Zadaru
• Historické město Hvar
• Divadlo na Hvaru – bývalá zbrojnice Arsenál
• Katedrála v Šibeniku
• Staré jádro města Trogir
• Palác císaře Diokleciána ve Splitu
• Románské město Krk
• Eufraziova bazilika v Poreči
• Nin – starochorvatské kostelíky sv. Kříže a sv. Mikuláše z 11. století
• Knin – středověká tvrz za městem
• Pag – zachovalý městský celek plánovitě vystavěného města z 15. století
• Poreč – historický urbanistický celek
• Rijeka – letohrádek na Trsatu a poutní místo sv. Marie z Loreta
• Rovinj – historický městský celek s kostelem sv. Eufemia z 18. století
• Zagreb – historický městský celek středověkého Horního města

Muzea

V Chorvatsku je celá řada muzeí či galerií. Zde uvádíme přehled některých muzeí, pro návštěvníky nejzajímavějších.

Záhřeb

• Historické muzeum Chorvatska
• Strossmayerova galerie starých mistrů
• Moderní galerie
• Uměleckoprůmyslové muzem
• Přírodovědecké muzeum
• Národní a univerzitní knihovna

Split

• Archeologické muzeum
• Muzeum chorvatských archeologických památek

Rijeka

• Muzeum mořeplavby
• Přírodovědné muzeum

Dubrovník

• Námořní muzeum
• Mořské akvárium
• Etnografické muzeum

Pula

• Archeologické muzeum Istrie
• Mořské akvárium